Ohlédnutí záchranáře z velkoměsta - noční XIV/7/22

S Jírou

Noční jako víno. Sloužím na stanovišti na kraji velkoměsta. Do půlnoci stihneme tři výjezdy a chrníme až do rána. A to je sobota. Tady je svět ještě v pořádku.

1. Paní (60) s roztroušenou sklerózou bolí záda. Přes den zvracela. Kdo měl tušit, že má covid?

2. Zasahujeme na sídlišti. Žena (80) leží za dveřmi bytu a volá o pomoc. Volá od rána, ale sousedé ji zaslechli až nyní. Pravou ruku a tvář má napuchlou otlaky. Noha je zlomená v krčku. Ranní cesta na záchod skončila na nízkém prahu mezi kuchyní a obývákem.

„V životě jsem skočila dvě šipky. Tu první kdysi dávno do vody. No, byl to strašný placák. A teď ráno tu druhou tady na lino. Taky nic moc, co?“ usmívá se paní statečně.

3. V domově důchodců bolí paní doktorku (80) ve výslužbě břicho. Má rakovinu a odmítá léčbu.