Ohlédnutí záchranáře z velkoměsta - noční II/X/22

S Kubou

1. Hned z kraje přejíždíme přes řeku. Vypadá to, že se nepodařilo sehnat náhradu za nemocné kolegy.

Cestujícím na motocyklu se v zatáčce připletla do cesty vystouplá tramvajová kolej. Jeli pomalu, ale stačilo to, aby si muž (50) vymkl rameno a žena (44) natloukla koleno.

Rameno muže asi zlobí, ale nejvíc se durdí, že po něm chce pořád někdo od policie vidět doklady. Radím, aby je nechal venku, že je budu taky potřebovat, ale on si je pečlivě uloží zpátky do přihrádek pouzdra a ztěžka zasune do kapsy.

„No, to snad není možný,“ rozčiluje se, když jej po chvíli žádám o občanku a kartičku pojišťovny. Topoří se na sedačce a loví pouzdro složitě v kapse.

2. Angellina Francesca Giuseppina (50) je elegantní dáma, které čas neubírá na půvabech. Nyní pociťuje ve svém nákladně vybaveném bytě bušení srdce. Vše se zdá být v pořádku. Giuseppina se pýří.

„Tak to vidíte,“ vysvětluje anglicky, „terapeutka potřebuje sama terapii.“

V posledních dvou letech ji zemřeli oba rodiče a ona to velmi těžce snáší. Má problémy s panickými stavy.

Když beru do ruky italský občanský průkaz, konečně se rozhoduji vytasit se se svojí nevalnou jazykovou výbavou. Jsem rád, že můj pokus paní potěšil.

3. Malý Kubík (2) vyděsil rodiče ošklivým kašlem. Laryngitis. Vezeme jej s maminkou na dětské. Když se ohlédnu od počítače, vidím jeho dvě veliká hnědá kukadla sledovat se zaujetím cestu noční dálnicí.

Z dětského se přesouváme na druhý břeh řeky. Půlměsíc si hoví v bledých oblačných cárech nad hradem jako opuštěné vinárenské křesílko.

Než dojedeme na místo zásahu, potkáváme další dvě naše rozblikané sanity.

4. Mladý muž ze Slovenska (25) má od osmi let problémy s hemoroidy. Nyní bylo krvácení obzvláště silné a to jej vystrašilo. Je úzkostný. Ano, mívá s úzkostmi obtíže.

Jeho partnerka je cizinka. Ptám se zvědavě po jejím původu a dovídám se, že je z Brazílie. Tak to pěstuje MMA, zkouším s úsměvem. Trefuji se blízko. Cvičí jiu jitsu. Když dorazíme na chirurgii, již stojí žena u dveří sanity.

„Jiu jitsu!“ vybafnu na ni. „You are very dangerous woman!“

„Yeah!“ směje se a se zuřivým výrazem ukazuje bicepsy na paži jako zápasníci na váze.

5. Po půlnoci další laryngitida u tříletého chlapečka. Než jej dovezeme na dětské, otec už parkuje před oddělením.

Ten měsíc nad hradem má staršího bratra. Je do červena, je mnohem větší a sedí tuhle v mracích kousek nad střechami Švestkovic.

6. Holanďanka (55) vyhledá v opilosti nocleh u kamaráda. Tomu se zdá, že se chová divně a volá záchranku. Žena rozhodně nikam nechce. Půjde prý za jiným kamarádem, tvrdí a odchází s telefonem u ucha v rozevlátém županu studenou ulicí pryč.

„O žádném dalším kamarádovi nevím,“ mrzí se na sebe chlap, když ji vidí mizet za rohem.

Vracíme se na základnu. Mineme bezdomovce na vozíku schovaného pod deštníkem u paty domu. Známe jej. Nedaleko odtud bydlí jeho syn, který nás tehdy k němu volal.

„Víte, u mě bydlet nemůže. Byt je malý, samá bariéra. Sotva se tam vejdu s přítelkyní a dcerkou.“

7. „Joj!“ sem tam si posteskne v sanitě svraštělá indiánská stařena (70) na bolesti v kříži. Nemůže kvůli nim pořádně spát, a tak budí pečovatelku v domově pro bezdomovkyně. Nepasuje mi k ní vybledlé neumělé tetování na paži. LIBUŠE. Asi to nebude Indiánka. Veze se po… Kdo ví. Jak už bylo řečeno, systém neumí ukázat víc jak padesát výjezdů.

Zima nehezky sahá vlhkými lepkavými prsty pod bundu na bedra. Je pět hodin ráno.