Ohlédnutí záchranáře z velkoměsta - denní IV/10/22

S Kubou

Ráno je Vláďa po noční nezvykle hovorný.

„To zase byla hitparáda. Pražskej bezdomovec a přitom Němec jako poleno! Měl namířeno za Putinem. Prej si s ním promluví. Když jsem na něj spustil rusky, zachvátila ho panika,“ směje se Vláďa a pokračuje: „Potom ten Armén s gruzínským pasem a mrtvicí jako řemen. Vízum měl propadlý od roku 2013. Pak ten feťák - prostitut s HIV. Rozbil si hlavu v Drakesu. Pak ještě další Němec a ten Ukrajinec. Vyhazovači ho zbili. Obtěžoval holky…“

1. Chlapečkovi (2) zachutnala jahodová příchuť Nurofenu. Zblajznul celou lahvičku. Babička, která jej přináší k vozu, si zoufá. Obviňuje se a zahrnuje výčitkami. Neměla nechávat lahvičku otevřenou. Přemohla ji únava. Jak si mohla dovolit usnout?!

Uklidňuji ji. To se prostě občas přihodí. A vůbec, neměli by se starat rodiče?

„To je smutný příběh,“ mračí se žena. „A i to je moje vina. Měla jsem ji líp vychovat.“

2. Marně hledáme v parku ležícího bezdomovce (40). Zdá se, že jej měšťáci vyprovodili pryč.

3. Malá Sofie (2) má druhý den vysoké horečky. Před luxusním rodinným domkem dvě prostorná BMW. Sofii ale poveze veliká žlutá mercedeska.

4. Sražený chodec, informuje pager.

„Blbost, v tomhle místě těžko,“ komentuji s pohledem do mapy. Na místě sedí na vozovce ukrajinská žena (56). Když se skloním k rozbitému

obličeji, udeří mě do nosu alkoholový odér. Je tak opilá, že se nedá zjistit, co se stalo. Dcera, která dorazila na místo, si myslí, že upadla. V poslední době dost pije. Policie nemá svědky a uzavírá případ jako pád v opilosti.

„Piju! Všechno piju! Na Ukrajině velká bída a můj syn bojuje!“ rozpláče se matka.

5. Diabetička na inzulinu (80) si naměřila hraniční hodnotu glykémie. Má obavy. Beru si k domu monitor. Počítám, že paní v bytě proměříme, a když bude všechno v pořádku, necháme doma. Paní hatí mé plány a o dvou francouzských holích se po deseti minutách objevuje u dveří budovy.

„Tu znám,“ oznamuje parťák. „Včera jsme ji přece viděli nastupovat v NSN (Největší středoevropská nemocnice) do taxíku. Nepamatuješ? Určitě je to ona. Sledoval jsem ji, protože jsem nevěřil, že ji taxikář vezme. Byla počůraná a bušila mu holí do auta.“

Paní pomalu sestupuje k brance a haleká radostně: „Mám covid!“

V autě poněkud ponuře vysvětluji, že má-li někdo covid, měl by pokud možno úplně omezit styk s okolím. Hodnota glykémie je v mezích normy. Všechny funkce se jeví být v pořádku. Paní souhlasí, že návštěva nemocnice je zbytečná a rozhoduje se zůstat doma. Vysvětlujeme, doporučujeme další postup v případě obtíží, vše opakujeme. Ujišťujeme se, že paní instrukce pochopila. Po dvaceti minutách se s paní rozloučíme a chceme ji vyprovodit k domu.

„Tak se dcera konečně dočká toho mého bytu,“ chystá se paní doma umřít. „To se mi najednou zatočila hlava,“ diví se. „Je to v pořádku, že mám takový tlak za očima?“ ptá se. „A hleďme, už mě zase bolí břicho! Jak se mám najíst s bolavým břichem? Ono je to jedno, stejně doma nemám nic k jídlu.“

Cestou do nemocnice vesele žertuje.

6. Deset minut před střídáním vyjíždíme až na kraj světa. Muž (82) má zvracet krev. Syn navštívil otce. Ten třetí den zvrací. Matka vyvodila, že manžel zvrací krev. Není jasné, jak na to přišla, neboť není na místě. Vyzvracený obsah vypovídá jen o tom, že se muž snažil pít čaj. Dehydratovaného, unaveného starého pána vezeme do špitálu.

Na zastávce autobusu stojím o hodinu později, než jsem plánoval. Návrat domů v MHD trávím z půlky ve společnosti slečen vracejících se na internát střední školy.

„Pičo, jsem se pohádala s Fandou, ne? Mu říkám: Mrdám to! a šla jsem domu.“

„Hovno!“ diví se kamarádka. Také mi to hlava nebere.

Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem. Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá. Jób 14:1.2