Záchranář ze Sídliště - denní VII/8/2024

S Kubou a Jindrou

Směna A1 vyjíždí před námi. Petr se cestou do sanity marně snaží v pageru rozluštit jméno cizince, který má mít bolest na hrudi.

• Do ruchu velkoměsta je vyslána i naše zásahová jednotka. Šestasedmdesátiletou ženu bolí čtrnáct dní záda. Byla opakovaně vyšetřena v nemocnici, ale stav se nelepší, spíše naopak. Pláče a pláče. Do vozu s opatrností přichází sama, transport zvládá vsedě. V ambulanci neurologie se rozpláče znovu.

  „Jako minule,“ konstatuje lékařka s očima zapíchnutýma v týden starém záznamu.

  
  

• Babička (61) dorazila do velkoměsta za vnoučky až ze Severní Moravy. Celá rodina dnes v poledne odlétá na dovolenou. Babička chystá zrovna „svačinky“, když přehlédne víko otevřené myčky, o něj zakopne a upadne. Ruka je v zápěstí deformovaná, zlomená kost při pádu narušila kůži.

  „Tak to se mi povedlo, zkazila jsem jim dovolenou,“ zlobí se na sebe paní a statečně svírá bolestí čelisti, aby nenaříkala. Podáváme léky proti bolesti, ruku zpevníme dlahou. Manžel se rozhoduje se ženou i přes její protesty zůstat. Imponuje mi to. Zbytek rodiny se chystá sklesle k odletu.

Na stanovišti potkáváme jedničkovou směnu. Petr se vrací k svému prvnímu výjezdu. Cizinec byl pětačtyřicetiletý Ukrajinec. Před časem se rozhodl k abstinenci, kterou před týdnem porušil, a několik dnů se opíjel. RZP si přivolal sám, neboť se necítí dobře.

• Laskavá, starostlivá sousedka je jedinou bytostí, kterou tato stařenka (86) má. Sousedka se sestřičkami z pečovatelské služby vyhodnotily, že se stav staré paní natolik zhoršil (dušnost, otoky), že potřebuje zásah lékaře. Pacientka je zrakově postižená. Po mrtvičkách má výrazné obtíže s pohybem a poruchu řeči.

  Přes všechny obtíže, kterými žena trpí, neztratila smysl pro humor. Má zvláštní pištivý hlas, jako by vdechla helium, a když se směje, je to silně nakažlivé. Několik dekád byla sestrou na chirurgickém oddělení, kariéru zakončila v pozici vrchní.

  Chirurgické oddělení zná ale i z druhé strany, jak je zřejmé z výčtu operací, který náramně pyšně podává: „Takže jsem po operaci žlučníku, žaludku, ledviny, po operaci vnitřku, taky po operaci oka...“ Přemýšlí chvíli, zda něco nezapomněla, aby vzápětí s nadšením dodala: „Jo, a taky mám po operaci obě nohy. Po dopravní nehodě!“ hlásí spokojeně.

• Paní (50) se vrací od zubaře a z nákupu bez peněženky. Několik hodin života v paměti docela chybí. Ukazuje se, že trpí zvláštními epileptickými stavy. Podobné obtíže již měla v minulosti. Stav se zcela srovnal, ale syna příhoda velmi vyděsila a trvá na vyšetření lékařem. Maminka se podvoluje.

  „Není tak hrozné zapomenout na návštěvu zubaře,“ snažím se s úsměvem utěšit pacientku, jež se stále usilovně snaží vybavit události posledních hodin.

Před příjmem řeším s kolegy problém času, který tráví naši potomci s mobilem. Řešením by mohla být aplikace Facka. Škodolibě dolaďujeme konstrukční jednotlivosti aplikace.

Na stanovišti vypráví Petr, kolega ze směny A1, příhodu nenapravitelného ukrajinského dlužníka, ze kterého se jali jeho soukmenovci vymoci dlužné částky vskutku originálním způsobem. Oblékli si černé uniformy, vyzbrojili se věrnými replikami automatických zbraní a muže doma přepadli. Vše běželo téměř podle plánu do chvíle, kdy jeden z banditů natáhl závěr zbraně, aby přiměl přepadeného k efektivnější spolupráci. Ten nelenil a před smrtí se rozhodl zachránit skokem z okna. Z okna ve druhém patře. Když se v sanitním voze probral a spatřil nad sebou tmavé uniformy záchranářů, kteří o jeho zážitku neměli v té chvíli ani ponětí, pokusil se o útěk znovu. Zlý sen ukončilo až sedativum z rukou lékaře.

Petr příhodu líčí velmi barvitě a se záchranářskou latinou ji dramatizuje tak šikovně, že se neubráním smíchu.

• Mladíka (17) bolí 30 minut břicho. Zvracel. Jinak zdráv.

  „Na stupnici bolesti od jedný do desíti bych dal klidně dvacet,“ zkušeně informuje mladík. Jeho protřelost zdravotnickými postupy objasní doktorka na dětském: „To je zkušený špitálník, za poslední dobu tu má šestnáct návštěv.“

• Dvacet devět výjezdů k tomuto muži (77) zapříčinil alkohol. Pády, úrazy, vratké nohy... I dnes pán pod vlivem usedl na lavičku a již nemá sílu vstát.

  „Takhle tu sedí už tři hodiny,“ vysvětluje volající. Chlapův trup vlaje nad okrajem lavičky a je otázkou času, kdy jej gravitace přemůže.

  V sanitě mě muž překvapí, když vysloví obdiv k trpělivosti své ženy, která ho doma stále trpí.

  „Je to anděl,“ zamručí chlap a získá si výrokem znovu mou účast, kterou před chvílí ztratil s pozitivní hodnotou na displeji alkotestru (1,70 ‰). Pracoval jako podlahář, a když mu Kuba položí odborný dotaz, s chutí odhaluje tajemství svého milovaného řemesla.

  „Ten byl rozkošnej,“ přeci jen mě trochu zaskočí svým hodnocením parťák.

On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci. Ž 103:3