Záchranář ze Sídliště - denní III/8/2024

S Kubou

1. Třiadevadesátiletý muž na zahrádce zakopl o obrubník a upadl na bok. Noha v třísle asi pěkně bolí, ale pacient je bývalý horník a ti si přece nestěžují. Od bolesti nic nechce.

Většinou pracoval jako vedoucí bagrista na velkostroji. Zavzpomíná se s láskou na svoje zaměstnání a vypočítává šestičlennou posádku rypadla, kterému velel.

„Já si, pane záchranář, pamatuju taky celou válku,“ přesouvá se ve vzpomínkách do dětství. „Co mě napadne, když se řekne válka?“ ujišťuje se, že správně rozuměl. „Strach. Všudypřítomnej strach, aby do toho jeden snad taky nespad.“

2. Na Sídliště II. Výzva se z dušnosti mění na TANR (telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace). V resuscitaci, která byla ostatně na dlouhé minuty přerušena otevíráním domu, nepokračujeme. Na posteli před námi leží na kost vyhublé tělo stařičké rakovinou postižené pacientky (80). Infaustní prognóza dávala před několika týdny ženě nejvýše měsíc života.

Záchranku přivolala neteř, která zaskakuje v péči dceru pacientky, která musela odejet.

„Vždyť v poledne ještě jedla?!“ odmítá přijmout náhlou byť očekávanou přítomnost smrti. „Ona ráno říkala: Dneska umřu...“, vzpomene si pak po chvíli smutně.

Před domem potkávám mladičký pár. Oba září spokojeností. Mají jeden druhého a v rukou točenou zmrzlinu.

„Dobrý den,“ pozdraví mě slečna, snad aby obhájila dlouhý zvědavý pohled na záchranáře obtěžkaného batohy.

3. K tomuto muži přivolává hlídku Městské policie kurýr jakési přepravní společnosti. Postarší klient (65), kterému předával zásilku, si ji přebíral s krajními obtížemi. V jedné ruce držel berli, zatímco ta druhá jevila neklamné známky fraktury.

Na místě již strážníci. Obzvláště kolegyně v uniformě Městské policie přistupuje k pacientovi s nezvyklou mírou soucitu. Když muže přivedou do sanity, jejich mise končí a odjíždí. Nedostihne je tak informace, která by snad jejich empatické pomoci mohla dodat trpkou příchuť.  U muže dnes záchranka zasahuje po třicáté deváté, Pády v opilosti, nejrůznější bolesti a obtíže vždy ve spojení s alkoholem. I nyní je z muže alkohol cítit, a co se v noci stalo, netuší. Probudil se s rukou zkroucenou v oblasti zápěstí do tvaru písmene S.

„Snad ten novej prášek na spaní, co jsem včera dostal od doktora...“ domýšlí se pacient příčiny úrazu a prohlíží si notně oteklou deformovanou ruku. Notně tabletu zapil, vždyť ještě nyní má hodně přes jedno promile v dechu.

Naproti přes ulici s Kubou poznáváme dům, v němž jsme při jednom z minulých Silvestrů zasahovali. Mladou ženu tam nechávala její matka a kamarádka odvést na záchytku. Už si s její závislostí nedovedly poradit.

4. Vnučka navštěvuje babičku (90). Ta ji sotva poznává, není schopna vstát z postele. S čím se babička léčí, vnučka neví. Venku praží žár, stařenka nepije.

„Maminko, tatínku!“ dovolává se stařenka během transportu pomoci. „Co to se mnou je?! Buďte tu se mnou, držte mě...!“

Na stanovišti se dlouho přes konec směny nezdržím. Připevňuji na motorku bagáž a spěchám přes půl republiky za kamarády na naši tradiční letní Jízdu.

Pamatuj na svého stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve nežli přijdou zlé dny a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení; dříve nežli ztemní slunce a světlo, měsíc a hvězdy, a vrátí se mračna po dešti;    Kaz 12,1