S Kubou · Cesta po okruhu velkoměsta je zúžena kvůli opravám. Protáhnout se mezi kamionem a betonovými mantinely, které se navíc místy nečekaně prolamují do vozovky, mi dává pořádně zabrat. Jsem rád, když mám nepříjemný úsek za sebou. Přede dveřmi panelového bytu klečí hasiči a pokouší se dostat dovnitř. V mezipatře stojí dcera s vnučkou. Pláčou. Otec resp. dědeček se od včera neozval. Hasičům se daří, vzápětí nalézáme pacienta ležet na podlaze zašlého bytu. Žije. Zápach dvou

S Petrem D. · Osmašedesátileté pacientce se hůř dýchá, bolí ji hlava. V bytě bydlí s dcerou. Když se ptám, jak dlouho obtíže trvají, mávne nad ní dcera rukou: „Tak čtrnáct dní.“ „Druhý den,“ opravuje ji později pacientka ve voze. „Čtrnáct dní se s dcerou akorát tak hádám. To víte, chlapa nemá, bydlí v bytě s mámou...“ Ptám se na alergie. „Ten už umřel,“ zaskočí mě svou odpovědí žena. Když vidí můj tázavý pohled, doplňuje: „Můj muž. Na toho jsem byla silně alergická.“ · P

S Kubou a Jindrou · Z dovolenkových dnů zpět v realitě. Třiašedesátiletý muž vypil v plzeňské restauraci větší množství 12° piv (3,60 ‰). Leží pokálený a pozvracený na záchodkách a blekotá. „Já bych šel domu,“ skuhrá na záchytce, zatímco pod sebe močí. Nezískal tím valné sympatie ošetřovatelů a cesta k lůžku je urychlena. Absolvuje ji smykem. · Plynule pokračujeme do centra. Ženě (48) se v podzemní dráze cestou z pracoviště dělá nevolno. Vystupuje na povrch a usedá v resta