Záchranář z velkoměsta - denní XIII/1

S Kubou

6.50 Směřujeme se na sídliště na kraji města. Výzva Astma - mě svádí k tipování. Znaménko mínus je ve výzvě proto, že dispečerka vyhodnotila dušnost jako mírnou. To mě vede k závěru, že pacient i přesto, že není ve vážném stavu, se tak cítí (strach/úzkost), nebo neví, jak by se měl v takové situaci zachovat (cizinec), anebo nemá prostředky k transportu a využívá systém (sociální případ). Parťák připojuje čtvrtou možnost – telefonicky podávané informace byly zavádějící a nemocný má výrazné problémy.

Paní (45) řeší v posledních dnech nepříjemnou situaci. Syn přišel o zaměstnání a její příjem nestačí na nájem a další nutné náklady. Musí se vystěhovat, hledají volné místo na ubytovně. Včera vykouřila ze stresu krabičku cigaret a dnes se jí, astmatičce, špatně dýchá. Jak ona tak syn mají psychiatrické problémy. Úzkost je jednou z nich.

Tipoval jsem dobře. Dva zásahy.

Ještě je tma. Z vpustí kanalizačního systému se natahují do ulic průsvitná pokřivená stvoření z kondenzující páry. Když do nich najíždím sanitou, zmítají se vztekle ve světle reflektorů.

9.40 Starého muže (85) ležícího s poruchou vědomí na posteli obklopuje rodina. Manželka, dcera se zetěm. Rádi by splnili přání manžela a otce a chtěli by jej nechat zemřít doma. Pláč. Za jiných okolností bychom takovému přání vyšli vstříc, ale u tohoto pacienta nenalézáme jediný důvod, proč by měl být považován za pacienta v terminálním stádiu choroby. O neodvratnosti smrti zde nic nevypovídá. Ze zjištěných faktů vyplývá, že pán z kraje měsíce prodělal mrtvičku téměř bez následků a že jej v posledních dnech trápila horečka. Nicméně včera měl být ještě zcela orientován a pohyblivý.

Přivoláváme si ke komplikovanému transportu pomoc. Místo očekávané hlídky Městské policie přijíždí družstvo hasičů. Hrnou se chutí do práce a pán je velmi komfortně dopraven do sanity.

12.15 „Dobrý ráno,“ vítá nás u dveří do domu mladík s pomuchlanou tváří, jen v trenkách a papučích. „Eh, dobrý večer,“ opravuje se se smíchem, když vidí udivenou reakci.

Po prohýřené noci se u něj probouzí cizí slečna (29) a bolí ji kotník.

„Já jsem jako jinak fakt hodně odolná,“ naříká slečna a marně se pokouší navléknout přes bolavý kloub legíny. Noha nejeví známky traumatu. Ani zarudnutí. Snad mírně otok, těžko soudit. Pak se pacientka shání po telefonu. Marně. Potom po kabelce. Bez úspěchu. K nalezení není ani bunda. Pátrá v paměti, kudy vedly její včerejší cesty. Mladík jí pomáhá. Byli v Dlouhé ulici.

„Tak jestli jsme byli v Emjedničce, tak to je po bundě,“ vzdychne si slečna. Ve voze nadýchá 1,81 ‰ alkoholu. Zamyšleně se probírá prázdnými registry paměti, jestli jí náhodný partner nemohl ublížit během sexuálního styku. Marná snaha.

„My jsme si povídali,“ uzavírá nejistě. Pak diktuje své nacionálie. Rodné číslo nezná. Adresu ví částečně. Jmenuje se Adrian Dior Nováková. Zvláštní přízvuk má proto, že se většinou stýká s Rusy, botulinová nálož v jejích rtech není na vině. Během transportu vesele parťákovi vypraví, kde všude už ztratila telefon.

„Řekněte, že jsem byla u kamaráda!“ směje se na celou příjmovou halu, když opravuje parťákovu formulaci do okénka triážní sestry.

14.45 Ve vilové čtvrti nad městem se starý pán (85) neúspěšně dvanáct hodin pokouší vymočit. Zatímco jej Kuba vytěžuje, pozoruji na stěně válečný artefakt - důstojnickou dýku německého wehrmachtu. Pán registruje můj pohled, a jak může, s chutí se rozpovídá o svých dětských letech, kdy v nedaleké škole sídlila posádka Wehrmachtu. Vojáci, příliš staří na to, aby sloužili na frontě, si zde odpykávali svoji povinnost. S místními zvědavými kluky vycházeli dobře a dávali jim konzervy ze svých přebytků. Pán se s úsměvem přiznává, že si ještě dnes s chutí pustí německý pochod, který v energických tónech nabádal německý národ k útoku na Anglii. Vzpomíná tak na dětství.

„A tuhle nad tratí útočili Spitfirey na vlaky. To vám byla, pane, podívaná!“

16.10 Slovenská maminka se snaží na kluzišti uchránit před pádem potomka, sama padá a láme si předloktí. Od bolesti nic nechce.

„Mám čtyři děti,“ hrdě vysvětluje zdroj své odolnosti.