Záchranář z velkoměsta - sobotní noční VIII/12

S Kubou

18.30     Uf, stihl jsem se těsně před výjezdem navečeřet a při vstupu do tohoto sídlištního bytu se mi trochu zvedá žaludek. Uprostřed totálního nepořádku, ve kterém se navíc pohybuje psisko, leží na zemi pokálená obézní pacientka. Slabost, porucha řeči.

„Nenecháte mě chcípnout, že ne?“ ubezpečuje se ve voze prosebným hlasem nešťastnice. „Je mi teprve padesát čtyři...“

21.00     Kolaps ukrajinské ženy (44) na zastávce tramvaje. Zastávku s modrajícími světly opakovaně objíždím tam i zpátky, motám se mezi auty, zastavuji tramvaje, kroužím... Bez odezvy. Chystáme se informovat dispečink, že se k nám nikdo nehlásí, když se konečně z hloučku lidí vynoří s mávnutím muž. Jeho partnerka několik dní po vysazení antikoncepce gynekologicky krvácí.

23.10     Ledvinová kolika. Muž (64) se pořádně trápí. Bolest jej ve vlnách kroutí na křesle ambulantního prostoru jak hadrového panáčka.

V nemocnici dostává plastový kelímek. Je třeba získat vzorek moče. Doprovázím pacienta na záchod a jsem svědkem jeho úporné, bolestivé a marné snahy. Ve vedlejší vyšetřovně vypráví kdosi v basové poloze veselou příhodu. Divoké křehké zvonky smíchu rozveselené sestřičky se odráží od bílých kachliček toalety a tříští se o shrbenou rozbolavělou postavu pacientovu.

1.30       Opilá ženština se před smíchovským non-stopem ke mně důvěrně naklání. Ve výdechu mě zahalí cigaretovým dýmem a s ruským přízvukem mi sděluje, že tělnatá osoba ženského pohlaví klečící u vchodu do baru v marné snaze se postavit, potřebuje mou pomoc. Ta to ovšem rozhodně odmítá, a když jí kamarádka pomůže na nohy, mizí pryč.

3.20       Podzemní taneční studio na Novém Městě. Parta hudebníků a tanečníků se po vánočním představení přesouvá právě sem. Mezi dvěma muži dochází k hádce a fyzickému střetu.

„To ten mi zavolal záchranku!“ stěžuje si hysterickým hlasem napadený na jednoho z  přítomných. A po chvíli kontroverzně: „Tahle mi vůbec nechtěla přivolat pomoc!“

„Já!??...“ kulí oči zoufale drobná brunetka.

Prostor je plný emocí. Každé slovo je jako prudce se nafukující balónek. Poskakuje od jednoho k druhému a, kde narazí, okamžitě se nafukuje další slovní létavec.

Postižený (1,47 ‰ alkoholu) v autě provádí dechovou zkoušku s takovou vervou, div trubička neodlétne.

„Nehrajete vy na žesťový nástroj?“ zkouší to Kuba.

„Na klarinet,“ mračí se muž.

4.50       Muže (56) budí ze spánku bolest na hrudi. Doktor na místě shledává určitou srdeční nepravidelnost a pacienta transportujeme do vozu. Zde připravuji infúzi tak šikovně, až pokropím doktorovu hlavu sklánící se nad počítačem. Beru čtvereček a vyťupkávám doktorovi z hlavy rozeseté kapky.

„Sušíme!“ hlaholí kolega Martin jako sestra na sále stírající operatérovi z čela pot. Řehtám se a doktor pobaveně vrtí hlavou, aniž by přestal psát.