EuroCop

K novoročnímu projevu prezidenta

Před obrazovkou zabírající prezidenta Pavla jsem se ocitl vlastně náhodou. Z pocitu občanské povinnosti jsem si ale projev vyslechl a neubránil jsem se roztrpčení.

Nezdá se mi prospěšné věnovat třetinu času prezidentského projevu vražednému prosincovému činu, ale budiž. Ano, nedejme se zastrašit.

Nezdá se mi pravdivé, že by jedinou chybou stávající vlády byla skutečnost, že nedokážou své kvality prodat voličům. Ale rozumím, koho chleba jíš... Co se týče varování před extrémisty, docházím k pocitu, že extrémistou a populistou je dnes každý, kdo se neztotožňuje s mainstreamem, ale dobře.

Co se panu prezidentovi nedá vytknout, je jeho potřeba být loajální. V ´89 chtěl umírat za KSČ a východní blok, dnes dýchá za EU a NATO.

Poté co pan prezident vyzdvihl naši účast v EU a NATO, promluvil k mladým. Sdělil následující:

Uvědomuje si, jak těžké to mladí mají, když mají myslet na budoucnost. Je těžké sehnat bydlení a dosáhnout ekonomické samostatnosti (?), životní prostředí se hroutí (!!?), nesnesitelný tlak digitálního světa  a nepřetržité komunikace. Chápe dopad na duševní zdraví některých jedinců. Ví, že mladí mají jiné představy o rodině a životě, a vidí mladé, na rozdíl od jejich rodičů, jako nositele pevnějších hodnot. Zcela rozumí mladým, když vnímají jako nespravedlivé stávající rozdělení moci a bohatství. Váží si těchto mladých, když pracují na změně, za jejich odvahu a aktivitu přehlížející nepochopení. Pan prezident bude podporovat změny a vyvíjet aktivitu.

Pojem neomarxismus je dnes podle wikipedie užíván uskupeními konzervativců jako název pro jejich konspirační teorii o snahách určité skupiny lidí zavést nový spravedlivý řád postavený na základě „nových hodnot“, resp. na hrobě těch starých. Jeví se to tak ale jenom mě, že velmi intenzivní „neomarxistické“ snahy ze strany vedoucích evropských elit nelze přehlédnout?

(Vive la révolution!)

Projev pokračoval. Bude líp. Menší inflace a tak. Také bude mistrovství světa v hokeji. Panu prezidentovi se podařilo ze zlého Hradu udělat hodný Hrad, následuje trocha sebechvály a chvála manželky.

Obsahově se mi projev určitě nelíbil. Nejvíce mě však zarazil jeho styl. Že se panu prezidentovi nepodařilo mě přesvědčit, že text nečte, bych mu odpustil. Není herec, je voják. Vyděsila mě naprostá absence osobního vlivu. Ať už četl svůj projev Zeman, Klaus nebo Havel, jejich autorství bylo na projevu zřejmé. U pana prezidenta Pavla jsem postrádal jakýkoliv osobní vliv. Snad jen chvála ženy mi přišla autentická. Jinak se mi celý projev zdál zkonstruovaný týmem prezidentových poradců a tematicky nevalně slepený dohromady. Prezident Pavel tam stál, jakoby jen plnil úkol. EuroCop.